Letošní sezóna se od prvních dvojzápasů nevyvíjela dobře. V podstatě, byť jsme posílili o další německé hráče, tak se nestalo, abychom nastoupili v plné síle. Hned na začátku nám chyběly opory v obraně, pak se křížila naše liga s německým soustředěním, poté marodka a na závěr naši nejzkušenější Pavlové si přivezli z reprezentačního kanadského výletu zranění, která je odstavila na zbytek sezóny. I přesto bereme páté místo s pokorou, byť k jsme i chvilku sahali po možném čtvrtém místě, a tím i boji o třetí příčku v superfinále. Je to moc škoda, protože jsme nemohli ukázat naši sílu. Ano páté místo je určitě vykoupené i tím, že němečtí reprezentanti s námi netrénují, a tak se taktika dává do kupy hodinu před zápasem nebo zmíněnou marodkou, což se projevilo zejména na zápasech s Olomoucí i s Ostravou, kde jsme měli herně navrch, ale nedokázali proměňovat příležitosti. Toto je naše dlouhodobá slabina. Strašně se na gól nadřeme. Místo tlaku na bránu, si máme soupeře rozebrat mezi rohy a pak bodnout, by bylo přínosnější, než to stále dokola tlačit do plné obrany. O tom vypovídají i naše přesilovky, které jsou utrpením místo výhodou. Chci poděkovat klukům, kteří nejsou na tom herně a zdravotně dobře, že se snaží být přínosem týmu, rovněž tak fanouškům nejen klubu, ale i Chocně, kteří se pomalu stávající našimi domácími a dělají úžasnou atmosféru. S úsměvem musím říci, že naše marodka dostala i mě na dva zápasy do saní a byla to opět další velká dvojzápasová zkušenost. Jako zdravý musím konstatovat, není to výhoda mít obě nohy (kila navíc) a je to dřina !!! Na závěr gratulace Olomouci, která se mi v této sezóně moc herně (stejně jako Ostrava) líbila a určitě si po hře ve finálovém zápasu titul zasloužila. V klubu jsme se pozastavili nad tím, že Varům nechytal Patrik, ale to je na jejich rozhodnutí a tak Varům zbývá pogratulovat k Vícemistrům a Ostravě k jejich první medaili (bronzové). Krásný dárek tímto Ostrava nadělila ke včerejším narozeninám Jirky Břízy. PS: Je moc škoda, že se našemu klubu nedaří uzmout nějaké nové hráče. Vždy, když někoho seženeme, tak pochopí, že je to tvrdý a nejnáročnější sport a utečou k jinému sportu nebo to nechají úplně, tak třeba letošek někoho přinese. Proto všichni pojďme podpořit naši reprezentaci na paralympiádě !!!
trenér Mustangů Michal Tereska st.